Invence
Našel jsem v kredenci
v poličce u piva,
obtloustlou invenci,
zřejmě jí prospívá.
Prsty mi pročísla
prostinké kadeře
a z úst jí čiší slad,
opřu se o dveře:
"Je vůbec invence,
že ji tak nazývám,
původně z kredence,
původně od piva?"
Kousíček od kroužků
stolního oleje
pět sjetejch papoušků
whisky si doleje.
Hašteří, láteří,
opile tokají,
já stojím u dveří,
"tak nalej, lokaji!"
Jsem tu snad jediný,
komu se v absenci
piva mé vidiny
promění v invenci?
Zavřel jsem v úleku
dveře té kredence
brániv se doteků
nejapné invence.
Odcházím pod vlivem
nálady jakési
a pivem vyčpělým
zapíjím matesy.