Cesty Vysočinou
Je slunečno v mé ranní duši
rodí se s prvními paprsky
je zářivo a ty jsi tak vlahá
když líbám úsvit na tvé tváři.
Planeš mi jitrem...
sluneční paprsky jitří mé představy
a ač jitrocel spí v předzimní náladě
v zelenkavém světélkování
jsi mým hojivým obkladem.
Obložím si kolena listy
a za každý paprsek, který zvonivě
tryská ze středu tvého srdce
zaplatím ti třemi zlaťáky.
Opíjím se vínem představ našeho milování
a sklenka božského moku mi vlhčí rty
do vzpomínek sonát smutných cest
zní mi kapky deště Vysočinou
a touha se propadá tam až dolů
kde tvůj klín je soustem
pro kousky mé rozkoše.
Ochutnám koláč a vůně vanilky
mi připomíná prominutí.
Vzdechy tvé jsou příbojem
kdesi hluboko v mých představách.
Jsi barevná a miluji tě.