Ranní
17. 1. 2014
Do ranní nálady snivé
vezmu si tvé tlapky
mé pohledy loupeživé
zarostlého lapky
vysvléknou tě naráz zcela
ta přisprostlá holota
slušela by chtíči cela
když zůstane nahota.
Taješ možná v kousku strachu
a stromy se otáčí
zbyl růženec barvy nachu
a škrábanec v bodláčí.
Přiviň si mě tuze jemně
laskej vítr z mojich úst
z vlhké půdy tvojí země
budou květy stále růst...