Od teď držím dietu! (napsal Tom)
Tak, přátelé, slunečný den z Brna přeji. Musím Vám sdělit, že je na delší dobu konec s vařením, nelekejte se, myslím pouze vaření mé. Důvod je jednoduchý. Nějakou nepatřičnou náhodou jsem se ocitnul ráno polonahý před zrcadlem a i když jsem si rozsvítil, neviděl jsem v něm kraje svého těla! Tuto šokující zvěst nepoopravila ani změna mého postavení, kdy jsem zkusil zaujmout k zrcadlu boční postoj. Nebylo to o mnoho lepší. Takže v návalu vzteku jsem se oblékl, utíkal!!! do Billy /cestou se mi pod nohama motaly děti jdoucí do školy, které vyjeveně uskakovaly z trajektorie mého kalupu/ a tam jsem si koupil dvě jablka a rajče! Prostě je na čase začít s novým stravovacím režimem.
A aby toho nebylo málo, utíkal jsem pak dál ke Sparu, který je vzdálen 721 metrů od mého bydliště a každým krokem, při němž mne znervózňovaly mé nahodile poskakující faldy, jsem si říkal, jak jsem hnusný, tlustý a nemotorný. Musím vypadat jako člověk, přeci! Jsem lídr skupiny o vaření, kde se to hemží štíhlými lidmi, kterým se jistě nelíbí, že zřizovatel je skupiny je OVAR. Když jsem si pak koupil hrdě dva netučné jogurty, byl jsem spokojen. To je PANEČKU začátek. Pak už to bylo jen z kopečka. Volně jsem vyklusával maje vítr v zádech a kvitoval nastalý trend mé životosprávy s valným uspokojením. Usmíval jsem se na všechny strany, když jsem procházel kolem malého nenápadného obchůdku, kterého jsem si dříve nevšiml. FARMÁŘSKÉ VÝROBKY - DOMÁCÍ UZENINY! Měl jsem naběháno po kokot, tak jsem suverénně vlezl do obchůdku, deset vteřin jsem ignoroval vůni čerstvě vyuzených boků, krkovic, klobás a pak jsem poprosil paní, zda by mi neukrojila kousek něčeho dietního. Nesmím na sebe jít tak zhurta, totiž!
Když jsem opouštěl krámek s uzeným bůčkem /vůbec jsem se necítil provinile, fakt ne, no tak mi to nevěřte, no/, měl jsem v tašce necelého půl kila boku a dvě klobásy. Přeci k tomu nebudu jíst jogurt, když mám doma hořčici a křen. Ten chleba, co jsem koupil v dalším krámku /to pekařství nesmírně vonělo/ stál sice tři pětky, ale byl z domácí pekárny a celozrnný. Budou mi stačit tak tři-čtyři krajíčky. MAXIMÁLNĚ. Se znepokojením jsem zjistil, že se mi perforoval jogurt v somrovadle /to je má slušivá taška, kterou nosím již deset let/ a tak jsem jej vyhodil.
Stejně tam nebylo dost místa pro jogurty a uzené. To, že mi při manipulaci se žebradlem vypadlo rajče, na které jsem nešťastnou náhodou /věřte mi!/ šlápl, mne však už neznepokojilo. Mám kousek boku a chleba. Víte, že jsem cestou narazil na nově otevřený krámek, kde mají domácí koblihy? Fantasticky voněly Po tom martýriu mně nemohly tři koblížky uškodit. Vysportoval jsem dnes mnohem více a krom fyzické námahy jsem vykazoval intelektuální zápřah a ten, jářku, také spaluje kalorie. Zkrátím to, v Albertu jsem přikoupil ještě kus sýra s ořechy a smetanu do kávy /jen hlupák kupuje nízkotučnou/. Teď popíjím kávu, v bříšku mám jak v pokojíčku a poté, co jsem snědl vše, co jsem dnes nakoupil, píši tento status, protože jsem se svým dnešním LITERÁRNÍM výkonem spokojen. p.s. Zítra bude kachna!