Vlaštovka
Jsi jako vlaštovka,
odlétáš do krajů
teplých a vábivých,
letem čas krátíš.
Jak karty falešné
opilých lokajů
jsou slova vyřčená,
že se zas vrátíš.
A přeci zůstáváš,
jako klas v ječmeni,
ač pole ustoupí
sněhovým vločkám.
Tak rád bych ruku měl
na nahém rameni,
vlaštovky odlétly
zima nepočká...
Věřím Ti lásko má,
vrátíš se po zimě,
v kamnech si zatopím
a setřu slzy.
Dívám se nad obzor
A slyším „vem si mě!“
vrátí se vlaštovky
Brzy, již BRZY.